Velmi cenným pramenem jsou při rodopisném bádání staré mapy. Mapy mám odjakživa ráda, i když náž vztah byl zpočátku velmi komplikovaný a jako malá skautka jsem se s orientací někdy dost natrápila. V mapách je však pro mne skryta úžasná magie, se kterou tvůrci map převádějí velký kus krajiny na malý list papíru. Zdánlivě neproveditelná věc – skoro jako znaková řeč, kdy se lidé bez mluvení dorozumí jen pomocí gest… To jsem ale opět nechala trochu unést.
Nejstarší mapy sice nejsou nijak podrobné, ale zato jsou o to výpravnější svým zpracováním. Každá stará mapa je umělecké dílo. Nevěříte? Nabízím hned několik odkazů, kde si můžete prohlédnout mnoho krásných map:
- Pro začátek moje nejmilejší – StaréMapy.cz. Najdete tady odkazy na mnoho mapových sbírek.
- Mnoho skvostů naleznete také v Mollově mapové sbírce.
- Staré mapy můžete dokonce vyhledávat i přímo v mapě – OldMapsOnline.org.
- Podrobnější informace o provádění jednotlivých mapování na území Čech a Moravy najdete na stránce Laboratoř Geoinformatiky.
Zvláště bych chtěla zmínit dvě mapy, které podle mne zasluhují zvláštní pozornost. Jedná se o Klaudyánovu mapu Čech (vůbec první mapu čech z roku 1518) a Müllerovu mapu Čech a Moravy (největší mapa Čech z roku 1722).
Klaudyánova mapa
Müllerova mapa
Mapa Moravy z r. 1716, 4 listy, měřítko přibližně 1 : 180 000
Vkládám sem také jednu malou ukázku, jak mohou vypadat mapy v domovní kronice.
Zde je pár stránek z mé útlé knihy o historii jedné krásné krkonošské chalupy,
které přibližují historii osídlení v oblasti Horní Malé Úpy (dokument ke stažení).
Nejpodstatnější mapy jsou pro genealogy pravděpodobně indikační skici stabilního katastru. Stabilní katastr vznikl z důvodu nového vyměření daní – dává nám tedy přehled o tom, komu v době mapování náležely jednotlivé pozemky a jak byly obhospodařovány (pole, louky, lesy, …). Jména vlastníků včetně popisných čísel domů, k nimž pozemky náležejí, jsou vepsána přímo do plochy pozemku. Mapy byly vytvořeny mezi lety 1826-1843 (Čechy) a 1824-1836 (Morava a Slezsko). Bylo to první dílo svého druhu na našem území, a bylo vypracováno s takovou přesností, že se s malými obměnami používá dodnes (porovnejte si například zde – náhled do katastru nemovitostí).
Na obrázku vidíte mapu Kojčic z roku 1829. Po kliknutí přejdete na detail mapy na stránce ArchivniMapy.CUZK.cz. Červeně jsou uvedena čísla domů a pozemkových parcel, černě čísla stavebních parcel (ale pozor, u pozemků je to přesně obráceně).
Po poslední úpravě stránek ČÚZK je k dispozici interaktivní přehledka – stačí pouze dohledat Vaši obec (lze i zadat název do políčka vyhledávání vlevo nahoře), a po kliknutí do mapy se Vám otevře okno s dostupnými starými mapami.
Zásadní ale je, zda víme kde přesně „náš“ hledaný dům leží a jsme schopni ho v mapě dohledat. Pokud si nejste jisti, zkuste nejdříve dům najít na současných mapách – mapy.cz. Stačí zadat k vyhledávání jeho současnou adresu. Pozor, stará čísla domů (z rodokmenu či starých dokumentů) dnes nemusí souhlasit. Číslování domů bylo zavedeno v roce 1770 a první přečíslování přišlo mezi lety 1805-1815. A zejména ve městech se ještě několikrát opakovalo…
Další užitečné postřehy z mapy.cz:
Na mapy.cz si též můžete zobrazit starou mapu („Změnit mapu“ > „Z 19. století“). Tato mapa ukazuje tzv. Druhé vojenské mapování, které proběhlo v Čechách v letech 1842–1852, na Moravě a ve Slezsku v letech 1836–1840. Co do podrobnosti se ale indikačním skicám zdaleka nevyrovná.
Další užitečnou vychytávkou na mapy.cz je přímé spojení s katastrem nemovitostí. Pokud kliknete pravým tlačítkem na vybrané místo v mapě, a vyberete „Co je zde?“, v pravé části stránky se zobrazí odkaz „Informace o parcele v Katastru nemovitostí“ – po kliknutí se zobrazí výpis veřejných údajů z katastru nemovitostí. To se může se hodit jak v bádání, tak v běžném životě…
Další užitečné odkazy na různé mapové sbírky naleznete na portálu Bádáme.cz
Všechny články: