V souvislosti s úpravou katastrálního zákona zveřejnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen ÚZSVM) 6.3.2014 VÝZVU pro „vlastníky nemovitostí a další oprávněné osoby, kteří nejsou označeni v katastru nemovitostí dostatečně určitě, jak vyžaduje katastrální zákon“, aby se přihlásili ke svému vlastnictví uvedené nemovitosti u místně příslušného pracoviště UZSVM.
Pokud se vlastník nemovité věci nepřihlásí do 31. 12. 2023, má se za to, že ji opustil. Opuštěná nemovitá věc připadne do vlastnictví státu.
Kdokoliv si tak může velmi snadno ověřit, jestli jeho rodina nevlastnila v minulosti nějaké nemovitosti, o něž poté z různých důvodů přišla a další generace o nich nemají ponětí.
A protože prokázání příbuznosti nebývá vždy jednoduché, a většinou spočívá v pátrání v matrikách a starých pozemkových knihách, nabízíme Vám naši pomoc. Na základě aktuálních informací o pozemku a údajích o Vaší rodině, Vám dohledáme patřičné dokumenty, kterými prokážete příbuzenský nárok na Vaše případné pozemky.
„Neznámý vlastník“ nemovitosti
Obvykle se jedná o skutečnost, že v katastru nemovitostí je jako vlastník nebo jiný oprávněný evidována osoba zjevně nežijící (datum narození např. 1870) nebo osoba nedostatečným způsobem identifikována – např. Pavel Novák.
Předmětný problém má kořeny již v minulosti a souvisí i s historickým vývojem evidence nemovitostí v našem státě. Po 2. světové válce upadla přesnost vedení pozemkových knih. Po únoru 1948 byl význam individuálního vlastnictví potlačován. Kromě toho nevznikalo vlastnické právo k nemovitosti až zápisem do evidence nemovitostí (jako dnes), což mělo za následek, že řada skutečností se do operátu bývalé evidence ani nevnesla.
Velmi častý je případ, že neproběhl potřebný právní postup, který by jinak k platnému vlastnickému vztahu vedl. Jedná se o případy, kdy například zemřela osoba, která byla vlastníkem nemovitostí, avšak ty se nestaly předmětem dědictví, což se při neexistenci centrální evidence stávalo poměrně často – pozůstalí o nich nevěděli a nedozvěděl se to ani dědický soud. Časté formální chyby měly i majetkové změny mezi tehdejšími správci majetku (např. národní podniky). Část nemovitostí s neznámým vlastníkem tvoří i nevypořádaná dědictví po osobách, jež emigrovaly. Současný operát katastru nemovitostí byl převzat z bývalé evidence nemovitostí, tedy i s nepřesnostmi v ní obsaženými.
Seznamy „neznámých vlastníků“
Seznamy jsou na webu ÚZSVM prezentovány v přehledné geografické struktuře podle okresů. Tabulka se seznamem obsahuje základní údaje vedené v katastru nemovitostí. Přehled má pomoci dohledat neznámé vlastníky nemovitostí nebo odstranit nedostatky v evidenci nemovitostí vedených v katastru nemovitostí. Nový katastrální zákon ukládá ÚZSVM pokusit se tyto neznámé vlastníky vyhledat, a to ve spolupráci s obcemi, které seznamy pro své území zveřejní na úředních deskách.
Seznam nemovitostí s neznámým vlastníkem naleznete zde (na stránkách ÚZSVM, v sekci „Nabídka majetku“, v části „Nedostatečně určitě identifikovaní vlastníci“) – nebo použijte jednoduché vyhledávání dle jména, nebo hledání v mapě zde.
Uplatnění nároku na pozemky
V seznamu můžete vyhledávat po stisknutí kláves CTRL+F. Stačí začít psát jméno Vaše či Vašich předků.
Pokud zde možní vlastníci naleznou své jméno nebo svých předků, je rozhodující, jestli tato osoba žije či již zemřela. Pokud jde o osobu, která žije, je na ní, aby se s potřebnými doklady o svém vlastnictví obrátila na místně příslušném odloučeném nebo územním pracovišti ÚZSVM (kontaktní údaje naleznete taktéž na webu ÚZSVM). Jestliže se jedná o osobu, která již zemřela, je třeba si od místně příslušného soudu vyžádat výsledky dědického řízení s nimiž se mohou dědici přihlásit o svůj majetek.
Potřebné doklady je dále možné najít v archivech (pozemkové knihy atd.), obecní úřady (matriky atd.). Je-li třeba hledat v archivech, je vhodné se spojit s někým, kdo se v archivních dokumentech vyzná, nebo se minimálně poradit v příslušném archivu, jak postupovat a jak hledat.
Z doposud řešených žádostí se zhruba v 90 % případů nejedná o příbuzné žadatelů, ale o osoby se stejným příjmením. Doložit své příbuzenství nějakým úředním dokladem je tedy schopno jen přibližně 10 % z zájemců o tyto pozemky. ÚZSVM upozorňuje, že prokázání majetkových nároků spočívá plně na občanech samotných, kteří k tomu musí shromáždit listiny prokazující jejich právní nástupnictví a následně podat podnět k zahájení soudního řízení o pozůstalosti. Protože prokázání příbuznosti nebývá vždy jednoduché – většinou spočívá v pátrání v matrikách a starých pozemkových knihách – nabízíme Vám naši pomoc.
Po předložení listin dokládajících vlastnictví nemovitosti příslušnému katastrálnímu úřadu, nebo uplatnění svých vlastnických práv v občanskoprávním řízení, může být pozemek navrácen právoplatnému majiteli. Pokud katastrální úřad neuzná předložené listiny za dostatečné a nebo jestliže nejsou k dispozici, můžete se ještě zkusit obrátit na soud s žalobou na určení vlastnictví k nemovitosti.
Povinnosti vlastníka pozemku a „opuštěná nemovitost“
Povinností vlastníka nemovitosti je udržovat údaje v katastru nemovitostí v souladu se skutečností. Vlastníci by se ke svému majetku proto měli hlásit sami. Nepodaří-li se vlastníka zjistit a uběhne-li desetiletá lhůta podle občanského zákoníku (oddíl 5 – Vydržení), má se za to, že nemovitost je opuštěná a stává se vlastnictvím státu. „Toto ustanovení zákona vychází ze skutečnosti, že k vlastnictví takových nemovitostí se dlouhodobě nikdo nehlásí, neplatí z nich daně, nepečuje o ně, a tak lze předpokládat, že tyto osoby nevykonávají vlastnické právo ke svým nemovitostem,“ vysvětlil Ing. Miloslav Vaněk.
Statistika
Od roku 2006 prošetřili zaměstnanci ÚZSVM při prověřování vlastnických titulů již téměř 34 tisíc nemovitostí, z toho u více jak 20 tisíc se jim podařilo majitele přesně určit.
Z analýzy dat v roce 2014 vyplývá, že v seznamu se nachází 192 tisících neznámých vlastníků. Mnohé z nemovitostí mají více neznámých spoluvlastníků. Pokud odhlédneme od těchto spoluvlastnických podílů, jednalo se o 91.800 nemovitostí – z toho bylo zhruba 88.000 pozemků a 3.800 staveb. Souhrnná rozloha pozemků činila 22.547 hektarů, z nichž podle druhu pozemku nejvíce (konkrétně 8.451 hektarů) připadalo na ornou půdu a 5.344 hektarů na lesní pozemky. Průměrná rozloha pozemků je asi 0,25 hektaru.
Ke 3.3.2014 už se jednalo pouze o cca 88 tisíc pozemků o celkové rozloze přes 22 tisíc hektarů a další nemovitosti.
V roce 2015 se seznam rozrostl na více než 490 000 záznamů. Seznam byl rozšířen díky kontrole zápisů v katastru nemovitostí s cílem dohledat ve sbírce listin maximum údajů. Soupis zahrnuje údaje o 240 000 nemovitostech, z toho je 230 000 parcel a 8 500 budov. V seznamu se nachází zhruba 160 000 nedostatečně identifikovaných fyzických osob a přibližně 1 600 právnických osob. Na zcela neznámé vlastníky je zapsáno okolo 11 tisíc položek. Počet předaných položek vyšší než samotný počet nemovitostí proto, že některou nemovitost může vlastnit více nedostatečně identifikovaných vlastníků.
Nejčastěji se na seznamu vyskytuje orná půda, ale také lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy, zastavěné pozemky a ostatní plochy (jako např. komunikace, zeleň či sportoviště a rekreační plochy). Pozemky bez majitele přitom většinou neleží ladem, ale někdo s nimi hospodaří. Většinou se jedná o státní organizace (např. Lesy ČR) nebo zemědělská družstva, která na pozemcích hospodařila již v minulosti.
Nejvíce, přes 126 tisíc záznamů, se jich nachází v Jihomoravském kraji, ve Středočeském kraji (88,4 tisíce) a Zlínském kraji (61,8 tisíc). Nejméně je jich evidováno v Karlovarském kraji (214). Pozemky s největší výměrou jsou evidovány ve Vizovicích (418 ha), Horní Vsi ve Fryštáku (267 ha) a Brumově (166 ha), ve všech případech se jedná o lesní pozemky.
Články k tomuto tématu:
http://www.pozemkyafarmy.cz/magazin/pozemky-bez-majitelu-25.html
http://radce.iprima.cz/clanky/patrani-po-osirelych-nemovitostech-nepatri-nahodou-vam
Všechny články: